Články :: Herní blog

Jak sem poznal Andromedu

Existují dlouhé hry, krátké a takové, které se jeví jako delší, než ve skutečnosti jsou. Povím vám tedy příběh o titulu, jehož mediální obláček omámil mé smysly. Mass Effect: Andromeda nebyl přijat vůbec dobře. Dokonce bych řekl, že byl učebnicovým případem, jak dnešní doba prostřednictvím kanálů podivného uspokojování různých self webcam individuí masíruje hry v nejhorším posměšném tónu, aniž by nechala nit suchou.

Pojednání o Assassinovi, zejména o tom posledním

Dnešní uspěchaná doba baží po informacích. Lačně vyhlíží každé šťavnaté sousto, ale nepohrdne i těmi nekvalitními, nahnilými zdroji, hlavně když je co jíst. Není nic staršího, než včerejší hra. Nejlépe v den vydání přelouskne oko hráče recenzi a už vyhlíží, jaký titul bude zítra k mání. Je to nekonečný koloběh za nekonečnými informacemi, kdy teď neexistuje, protože je stále válcováno novými daty.

S monitorem na věčné časy

Abych zasvětil svůj monitor, posilněn kvalitní whisky, dárkem k narozeninám, v obou případech, sepisuji toto pojednán o herních zážitcích, koutcích, vyhlídkách a všem, co se k tomu pojí. Již léta používám k hraní zásadně TV, kterou jsem drze připojil k PC, nikoliv ke konzoli.

Vyhlídky na podzim 2018

Podzim se blíží. I když jsou herní žně postupem času více rozvrstveny do celého roku, pořád je cosi magického na podzimních dnech hráčských duší. Jsem ve fázi přestěhování, které stále pokračuje a zařizuji novou hernu – pracovnu. Zároveň od léta lehce flákám herní aktivity. O to více se těším na další tituly, které chci pokořit.

Kingdom Come: Deliverance 2. část

Je velmi zajímavé číst svoje dojmy po mikroskopických 36 hodinách hraní a navazovat po úspěšném shlédnutí závěrečných titulků KCD, kdy tachometr Steamu ukazuje krásnou 120cítku. Je zřejmé, že první obavy z délky tohoto titulu můžeme hodit za hlavu. Výše uvedená číslovka je pro akční RPG dobrou vizitkou a odpovídá své konkurenci viz Zaklínač a jiní. Délka mé herní seance mě mile překvapila, protože jsem opravdu nečekal konec únorové hry v letních měsících.

The Crew 2 BETA

Zajímavý leč nepříliš valně přijatý titul The Crew se dočkal pokračování. Druhý díl je možno v rámci BETA verze okusit od 31. 5. 2018 do 3. 6. 2018, pokud jste si sehnali jeden z nabízených klíčů. Akce je otevřena pro všechny platformy, což jistě potěší.Osobně mám na první díl pozitivní vzpomínku, kterou ovšem kalí fakt, že Ubisoft v rámci svých rozdávačných manýrů, nabízel The Crew po nějaké době zcela zdarma.

Kingdom Come: Deliverance 1. část

Rozhodl jsem se sepsat dojmy tendující k recenzi ve fázi rozehrané hry a další napsat po jejím dohrání, jelikož se často stává, že úsudek nabývá nových rozměrů…Kdo holduje hernímu průmyslu v českých luzích a hájích, musel 13. 2. 2018 dělat pouze jedinou věc. Nejde o mediální masáží vyvolané nutkání, jde o hráčský zájem, národní hrdost a uvědomění, že přichází něco velkého.

Assassin’s Creed Origins – The Hidden Ones

Všeobecně kladně přijímaný poslední díl Assassínské série přináší první příběhové rozšíření. The Hidden Ones posouvá děj o několik let kupředu po ukončení základní hry a zeměpisně se ocitáme v nové lokaci na Sinajském poloostrově.

I Don't Want to Set the World on Fire

“War Never Changes”. Jsou překvapení, která nás čekají každý rok a většinou se týkají menších a nenápadných her, které nás zasáhnou, víc než jsme čekali. Jsou ale i taková, která se váží k hrám z let minulých, jejichž svit pohasl závanem hráčské nevole. Mezi takové kousky patří i Fallout 4. Medii propagované pokračování kultovní značky bylo od E3 očekávaným hitem napříč nedočkavým hráčským spektrem.

Assassin’s Creed Origins

Příkladem typické herní série, provázející nás již léta virtuálními zážitky, je bezpochyby Assassin’s Creed. V roce 2015 jsme se rozloučili dílem s přízviskem Syndicate, abychom ze strany Ubisoftu vzápětí obdrželi informaci, že si tento kolos potřebuje odpočinout. Sezóna 2016 se nesla ve znamení absence zažitého každoročního rituálu přenášejícího naše virtuální DNA do atraktivních dob minulých.

Autorské vakuum

Pomalu a jistě se dostávám do stavu, kdy přesně vím, že flákám svou publikační činnost, pokud to lze takto honosně nazývat. Jsou tomu dva roky, co jsem založil svůj blog a ačkoliv i intenzita pokořených herních titulů šla mírně dolů, stále je čím zaměstnávat šedou kůru mozkovou. S psaním a chutí popisovat mé zážitky je to o velký chlup horší.

Prey

Být opuštěn na vesmírné stanici ve 1st person akci lahodící oku, je nabídka, která se neodmítá. Zástupce herního titulu Prey se stal součástí mé hráčské plochy a já se ponořil do hlubin kosmu. Přiznám se, že poměrně vytrvalý a intenzivní reklamní hype zanechal mou duši klidnou a jakákoliv snaha o předobjedávku se slinou v koutku nepřipadala v úvahu.

Hitman

Žádné vlasy, téměř žádné emoce, profesionálně odvedená práce, elegance a chameleonské splynutí s prostředím je již řadu let vlastní agentu 47, který dominuje sérii Hitman. Loňský rok nabídl na svém podnose poslední díl, který byl poprvé epizodicky rozprostřen do celé sezóny.

Batman: Arkham Knight, návrat zmršeného portu

Píše se rok 2015 a herní svět očekává letní novinku v podobě dalšího dílu netopýřího muže arkhamské série. Majitelé konzolí posléze okusí onen slastný pocit proletět se v kapkách deště jako ikonický hrdina, po jehož kápi se linou provazce vody. Majitelé PC dostávají opačně vyhlížející spršku, než-li je ta Gothemská, jejich verze je natolik zmršená, že frame rate připomíná diáky z dovolené. Kauza Batmna Arkham Knigt je na světě.

Bilancování roku 2016

Průběh ledna je vždy herním vakuem, které je vhodné využít pro hodnocení předcházejícího roku. Nebude tomu jinak ani letos a proto se opět ponoříme do divů všech zajímavostí ročníku 2016. První věcí, která stojí za zmínku, je novoroční plastika blogu Hráče 0, která nastavila vzhled webové stránky, jak ji známe dnes a upřímně řečeno prozatím další kosmetické úpravy nechystám.

Jedině u nás s českými titulky!

Je podzim, venku sychravo a proto čas si trochu postěžovat. V současné době jsem ve fázi prvního okusu herního skvostu Metal Gear Solid V: The Phantom Pain, titulu, který vyšel déle než před rokem. Důvod je prostý. Existují totiž díla v herním průmyslu, která lze ukrajovat pouze v případě plynulé znalosti anglického jazyka nebo existence českého překladu.

The Crew

Nežli mé hráčské oko začalo lozit v New Bordeaux, vyplňoval jsem večery malým dárkem od Ubisoftu, který se rozhodl svým zákazníkům zdarma nabídnou zavodní titul The Crew. Je sympatické, že se častěji v poslední době objevují známky vstřícných kroků vydavatelů v podobě otevřených bet, demoverzí či celých her za nulovou cenovku.

Nesnesitelná tuhost hraní

Jestli můžeme označit nějakou hru za nejočekávanější, tak v měřítku České republiky jistě korunovala Mafia III. Jen málokdy se toto odvětví promítá na billboardových tabulích, které míjíte cestou do škol, prací a domovů. Jen málokdy se předhání herní novináři, kdo jako první odvysílá gameplay na youtube.

Bioshock remastered

Jako kovaný PC hráč nemám v podstatě žádné zkušenosti s novodobou vlnou remasterů. Je to logické, protože se celý mechanismus vizuálních předělávek zrodil jako reakce na nové konzole, aby ukojil ducha hráče, něčím kultovním, nezapomenutelným, dohraným a díky faceliftu téměř nestárnoucím. Bioshock si o něco podobného jistě žádal.

Byl jsem Inside

Předem mého článku upozorňuji, že se nejedná o bídnou recenzi, kterých se na blogu Hráče 0 rozmohlo možná více, než dovoluje desatero. Jsou hry, které vás hluboce zasáhnou, zaryjí se do srdcí a nepustí. Další zaujmou a nenechají se přehlédnout. Jiné prostě jen baví. Když si myslíte, že už vás nic nepřekvapí, objeví se Inside.

První výročí Herního blogu Hráč 0

Je tomu přesně rok, kdy mé mozkové synapse vyprodukovaly pojem Hráč 0. Před pár dny jsem opět seděl u zelených vod orlických na své stejnobarevné loďce a vzpomínal na loňské léto. Tehdy byl můj projekt v plenkách a já ani nevěděl, jak se tvoří blog, co vlastně budu psát a jak dlouho mi tento nápad vydrží. Nadšení bylo tak veliké, že jsem okamžitě začal plodit.

DOOM

Chcete-li najít v naučném slovníku hráče synonymum pro pojem „kult“ bude označeno slovem DOOM. Každý, kdo se byť jen otřel o herní průmysl ví, že na počátku všeho byl DŮM. Znají ho i ti, kteří hrám neholdují. Je to pojem, legenda a kult v jedné osobě. Čas ukázal, že je ho stále třeba. Článek vznikl pro Prasklou mouchu.

Firewatch

Je třeba začít zeširoka. Pocit nebohé hráčské duše ocitnuvší se ve virtuálním světě mě doprovází od počátků věků mého herního života. Vzpomínám na tituly jako Dungeon Master či Dark Forces, které se mi hluboko zaryly do mého nitra a vyvolávaly pocity úzkosti, staženého žaludku a nejistoty. Článek pro Prasklou mouchu.

Toulky herními světy

Letošní rok rozbil zažitý předsudek o bombastických herních podzimech a nabízí na zlatém podnose prvotřídní tituly již od začátku. Vynikající Tomb Raider (ikdyž se jednalo o inkubátorové dvojče konzolového sourozence, které potřebovalo od loňského roku trochu dopéct)...

Far Cry Primal aneb cesta do pravěku

Začátkem března se nám otevřela možnost cesty do minulosti až do dob pravěkých lidí. Simulátor homo habilis to neměl jednoduché. Od prvních momentů ohlášení tohoto titulu se nesl vzduchem nepříjemný odér pochybností, což logicky vyvolal fakt, že se jedná staronový přírůstek do rodiny Far Cry. Článek pro Prasklou mouchu.

Tomb Raider vs Rise of the Tomb Raider

Je tomu téměř měsíc, co jsem rituálně spustil dlouho očekávaný herní hit Rise of the Tomb Raider, dorazivší na PC. Vlna pozitivních pocitů proudila mým tělem a vykreslovala jasný obrázek o kvalitě tohoto titulu. Od samého začátku vyzařuje hra nekompromisní auru tříáčkového díla, které nešetřilo na ničem. Skvělá audiovizuální stránka, živé postavy, filmovost a pocit, že se díváte na něco, co reprezentuje úroveň současného herního průmyslu.

Sdílím aneb mor zvaný Facebook

Jak jen začít a nebýt nepochopen. Zaprvé bych rád upozornil, že mě odpuzuje obecný princip sociálních sítí, nikoliv pouze Facebook. Zadruhé připomínám, že se jedná o subjektivní hodnocení Hráče 0. Tento článek malinko sjede z vyšlapané cestičky herního průmyslu a rozebere podrobněji třetí přikázání z desatera Hráče 0.

Lepší zítřky za obzorem

Král je mrtev, ať žije král! Jak pesimisticky jsem v roce 2015 skončil, tak optimisticky začínám v roce letošním. Možná mě ta dobrá nálada brzy přejde, ale pokud zůstane rozvrh nových čerstvě upečených herních titulů v následujícím půlroku takový, jaký se zdá býti nyní, budu spokojen.