Vyhlídky na podzim 2018
Podzim se blíží. I když jsou herní žně postupem času více rozvrstveny do celého roku, pořád je cosi magického na podzimních dnech hráčských duší. Jsem ve fázi přestěhování, které stále pokračuje a zařizuji novou hernu – pracovnu. Zároveň od léta lehce flákám herní aktivity. O to více se těším na další tituly, které chci pokořit. Jako každý rok mám pocit, že přímo pro mě tolik her nevyjde, nicméně zkušenost mluví jasně a vždy se okolo základních pilířů mého těšení nabalí další záležitosti, které mnohdy pilíře pohltí.
Letos jsou stavebními kameny Shadow of the Tomb Raider a Assassin's Creed Odyssey. K těmto velikánům připojím ještě DLC The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon u čerstvě dohraného Kingdom Come a základní svatou trojici mám na světě.
V případě Tomb Raideru vím, že dostanu řemeslně dobře odvedenou práci a hru, která doufám bude stále reprezentovat dnešní standardy. Nová série vnadné archeoložky (i když s přibývajícími díly vnady ubývají) to němá lehké. První díl byl bleskem z čistého nebe, který nakopl umírající kult, tak jako se to povedlo málokdy. Druhý díl se vezl na kolejích dobrého nakopnutí, ale svou otevřeností, dle mého názoru vedl k lehké rozplizlosti. O to více mě zajímá letošní pokračování, které se doufám ponese na vlně ucelenosti a nepovede k syndromu Assassin's Creed, ve smyslu tuny okolních nezáživných aktivit. Atraktivní prostředí tento díl má, tak mu držme palce.
Diagnóza Assassin's Creed je tu zpět s podtitulem Odyssey. Osobně mě starověké Řecko přišlo jako to nejméně originální, co lze po Egyptě nabídnout. Navíc po Egyptě protkaném řeckou kulturou. Nicméně z kritika Ubisoftích repetitivně vyhlížejících her se postupem času stal věrný fanoušek. Jde o to, že ačkoliv nabízejí tituly výše uvedené společnosti principiálně podobné série, tak se úroveň zvyšuje a servis v podobě lokalizací zůstává. To jsou aspekty, proč člověk ví, že dostane pořádnou porci zábavy a dobře investuje svůj peníz. Letos navíc přibyde novinka v podobě rozhovorových možností ala Zaklínač, která je na jednu stranu velkým zásahem a kopnutím do hraček zažitého mechanismu hry, na druhou stranu zajímavou inovací osvěžující celý příběh. Příští sezónu si dá Assassin pauzu, což je samozřejmě dobře. Pokud se bude vzpomínat na Origins a Odyssey ve smyslu dvou opravdu dobrých starověkých dobrodružství kapucí zahalených zabijáků, splnily tituly svou úlohu.
DLC The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon bude příjemným návratem do českého středověku. Neříkám, že jsem si neužil dílo Dana Vávry do sytosti, ale investice do příběhového DLC je rozhodně nabídka, která se neodmítá. Kdyby mi herní podzim 2018 nabízel tuny nových super, hyper, mega titulů, tak by se DLC možná ztratilo v propadlišti neodkladnosti, ale není tomu tak. Když připočtu, že základní hra měla konec – nekonec, další příběhy jsou vítány.
Call of Duty: Black Ops 4 nebo Battlefield V? Bohužel asi ani jedno. Z obou titulů se vytratily důvody, proč jsem je hrál. Kampaň je buďto nezáživná a naroubovaná z multiplayeru nebo žádná. Škoda! Red Dead Redemption II? Na PC nikoliv. Hitman 2? Raději až bude epizodicky ucelený. Fallout 76? Další mulťák? Nerad bych končil výčtem zklamání, proto se těším, že se krom výše uvedených novinek dočkám starších titulů, které budou do konce roku lokalizovány. Ostatně i loňský rok nabídnul hned několik herních restů, které jsem s chutí dohrál.
Tropická vedra a dlouze zapadající sluníčko jsou téměř pryč, deprese podzimních dnů není nutná, je to období instalací nových titulů a dlouhých zimních večerů! You wanna play a game?;-)