Hitman

Žádné vlasy, téměř žádné emoce, profesionálně odvedená práce, elegance a chameleonské splynutí s prostředím je již řadu let vlastní agentu 47, který dominuje sérii Hitman. Loňský rok nabídl na svém podnose poslední díl, který byl poprvé epizodicky rozprostřen do celé sezóny. Začátkem letošního roku měli trpěliví hráči, neholdující tomuto novodobému trendu, možnost získat Hitmana v celém balení obsahujícím všechny epizody včetně bonusů. Nyní lze kontrakty holohlavého zabijáka zhodnotit jako celek.

Hitman vždy oplýval puncem inteligentní hry. Pečlivé plánování každého kroku, tichá smrt, uklízení zlikvidovaných nepřátel, převlékání a k tomu různé způsoby jak ukojit svého malého vnitřního vraha. Oproti jiným akčním hrám vykazoval osobitost a určitou žánrovost, která byla vlastní pouze jemu. V tomto ohledu se i nadále nic nezměnilo, naopak hraním zjistíte, jak specifický a hlavně dobrý Hitman je. Jako stará škola neuznávám novotvary ala epizodické vydávání her a patřím do sorty hráčů, kteří kupují titul, byť je vydáván po částech, nejraději až v jednom kuse. Zároveň se v opačném případě přiznávám, že společnost Telltale mě naučila ukusovat její díla po epizodách. Nový Hitman svůj potenciál v rozdělenosti jednotlivých kontraktů nakonec také prokázal. Agent 47 nabízí v uceleném balíčku 6 epizod včetně bonusů. Jedná se o komplexní zážitek, který je prošpikován dějovou linkou odkrývající Hitmanovské univerzum. Filmové předěly jsou krátké, dobře zrežírované a působí jako nadprůměrný agentský snímek současnosti. Nelze je zároveň označit za dramaticky nutné pro pochopení a hraní hry, což může být sympatické, jelikož zatím není dostupná česká lokalizace. Hitman opravdu nepatří mezi hry, které si užijete jen z poloviny bez CZ titulků.

„Good morning agent 47“ zazní během briefingu, před započetím mise. V tu chvíli ve vás titul evokuje agenta jejího veličenstva v tom nejlepším slova smyslu. Stylově oděni vstupujete vždy do atraktivního prostředí a nejednou si budete připadat jako 007 oproti 47. Je až s podivem, jak v herní branži chybí chytrá agentská žánrovka, která dá okusit onen slastný pocit být na chvilku profesionálním agentem, nehledě na to, že vaše úkoly jsou vždy směřovány k eliminaci vybraných osob. Hitman nabízí exotická prostředí, která by se nemusela stydět být ve scénáři nové bondovky. Ať jste návštěvníkem pařížské módní přehlídky, turista v prosluněné Itálii, host v luxusním bangkokském hotelu, nebo pacient v lázeňském komplexu v Hokkaido, všude na vás dýchá, že jste součástí oné vyšší a nejspíš dekadentní společnosti.

Hlavním mechanismem celého hrání je poměrně jasná definice „udělej si sám, agente 47“. Titul nabízí nepřeberné množství možností, jak svou oběť zlikvidovat. Dalo by se říci, že se jedná o zabijákovo hřiště, na kterém vybírá, co je mu pří chuti tentokrát. Nic vás nelimituje, vy tvoříte příběh osudných hodin před smrtí vašich obětí. Pokud se chcete držet vývojářských vodítek, jsou v každé lokaci tzv. „příležitosti“, které většinou vyplynou z rozhovorů různých osob. Tak se můžete nechat vést hrou, při jejich plnění až do bodu, kdy svou oběť např. vylákáte na určité místo. Co je ale zajímavé, že samotný smrtící úder je právě na vás. To z těchto vodítek dělá poměrně variabilní záležitost. Sám jsem v každé misi využíval těchto „příležitostí“ a téměř vždy se mi stávalo, že následování jednoho vodítka, mě přivedlo k jinému a to zas k dalšímu, až sem dospěl k názoru, že každý hráč bude mít ve výsledku úplně jiný postup, což hře dodává na neskutečné opravdovosti a pocitu mnou vymyšlené zabijácké akce. Jak příjemné!

Zmiňovaná variabilita zabíjení je oním bodem, který potvrdil úspěch epizodického konceptu. Vtip je v tom, že majitelé celého balíku epizod nebudou mít takovou motivaci vyzkoušet několikrát eliminaci svých obětí. Asi se najdou tací, kteří si jednu lokalitu vychutnají několikrát, ale ze hry přímo číší „pojď si vyzkoušet v každém kontraktu několik postupů“. To je dle mého názoru daleko snazší, když čekáte na vydání další části a zkoušíte z nakoupené epizody vydojit maximum. Vezmeme-li v potaz, že každá lokalita je velmi bohatá na prostředí, různá patra, části města, bunkry, laboratoře apod. a k tomu si připočtete, že likvidujete ve většině případů pouze dvě oběti, nelze se vyhnout pocitu, že si vlastně většinu nabízených smrtonosných aktivit neužijete, pokud nehrajete opakovaně. Já jsem tedy jako stará škola mající hru v celku velmi rychle vnímal, že má potenciál právě v epizodickém pojetí.

Samotné lokality jsou vymodelovány s velkou péčí a věřím, že právě zmiňované vydávání hry po částech přispělo k tomu, že bylo k jednotlivým destinacím přistupováno individuálně. Grafika v dnešní době nikomu dech nevyrazí, jde spíše o chytrý level desing spojený s detailně a neotřele vyprojektovanou prací. Když procházíte davovými scénami na náměstí nebo mezi stánky obchodníků v Marrakeshi máte pocit živosti a skutečnosti prostředí (kam se hrabe Assassin’s Creed: Unity) a cítíte, že vás titul opravdu virtuálně přenesl do jiné exotické země. Stejně vyzní i scéna, kdy se jako host ubytujete v hotelu v Bangkokou a na pokoji plánujete svůj postup. Jsou to momenty, které mi osobně ve hrách chybí a připomněl mi to právě Hitman.

Připočtu-li k tomu velmi zdařilou umělou inteligenci, která po loňské přehlídce herních IQ propadáků, zahřeje na duši, je agent 47 příjemným překvapením. Jsou momenty, kdy titul přehlídne váš nelogický krok, který by pravděpodobně vyvolal povyk, ale to se stává v řádu jednotek. Ve většině případů nachytá nový Hitman hráče na švestkách a pošle ho hezky k zemi. Líbí se mi, že jsem musel přemýšlet o situaci, jako by se děla v reálu, oproti zažitému stylu, jak to obejít ve hře. To z celé akce dělá tu správnou zábavu, která je esencí celé Hitmenovské série.

Nový díl z továrny Square Enix není AAA tahoun, který láme rekordy ve všech příčkách herní branže, je dobře odvedenou, chytrou a zábavnou agentskou žánrovkou, která vám nechá přičuchnout přitažlivým exotickým prostředím a pocit po její konzumaci zůstává příjemný. Vřele doporučuji!

Tento článek vznikl pro Game Island.