Bilancování roku 2015

Možná by se zdálo předčasným bilancovat rok 2015 začátkem prosince. Můj pohár očekávání jest prázdným a revolver herního průmyslu vystřelil poslední náboj vydáním Just Cause 3, titulu, který dle posledních informací je možné hrát pouze formou standardní koupě, což je jistě legální a legitimní způsob, nicméně pro mne nepřijatelný. Opojná vůně herních zítřků se rozplynula jako pára nad hrncem a já si udělal osobní seznam všech děl, která prošla mýma rukama, abych zjistil, co rok 2015 dal a vzal.

Toto pojednání bude plné otázek. Proč? Protože se chci ptát sám sebe a čtenářů, jaký byl letošní rok z hlediska fanouška virtuálních interaktivních světů. Znáte ten pocit, když se těšíte na novou sezónu a pořád před sebou táhnete pomyslné kolo očekávání a najednou se probudíte a zjistíte, že jste jak malé dítě, co rozbalilo o Vánocích poslední dárek a stále mu něco chybí? Tak to je má subjektivní definice roku 2015.

Od jisté doby mě kolos herního průmyslu přesvědčil, že na podzim dostanu to nejlepší, co se pro daný rok upeče. Když zklame jaro či léto, vem to čert, je tu přeci podzim. A tak od září do konce listopadu čekáte, že Vás musí nějaký titul bezpodmínečně vtáhnout do svého univerza a způsobit snad psychózu, než si začátkem prosince uvědomíte, že už Vás nic nepřekvapí. Následuje myšlenka na nový rok a zároveň fakt, že z kraje nic moc nevychází, na jaře možná, v létě se dozvíte o odkladu, abyste si na podzim přečetli, že očekávaná hra vychází pouze na konzole. Trošku depresivní, že?

Pojďme vytěsnit negativní myšlenky těmi pozitivními a zhodnotit, co nás potěšilo, oproti tomu, co nás potěšit mohlo. Níže uvádím pro ilustraci seznam mnou hraných her, ke kterému jsem si dovolil napsat jednou větou pocit při vyslovení konkrétního titulu.

Měl jsem čest hrát:

GTA V „Netrpělivě očekávaná, kolosální, často odkládaná městská akce, jejímž konkurentem je pouze Zaklínač 3“

Zaklínač 3 „I dnes si dokáži sednout na herní zadek z nově vydané hry a proto mám tento koníček rád“

Project Cars „Precizní závody, které najednou přestanete hrát, když nejste zarytými fandy žánru“

Mad Max „Příjemná výplňovka v mezidobí, kdy nejsou k dispozici AAA tituly, které následně nepřijdou a tak je vytlačena titulem jiným“

Life is Strange „Nemusíte být dospívající dívkou, abyste se virtuálně ponořili do světa, kde je vždy příběh na prvním místě“

CoD Black Ops III „Vykrádačka žánrů, které nejsou v principu podstatou tohoto titulu, vyvolávající pocit zoufalé přeplácanosti“

Assasins Creed Syndicate „Kde není čím překvapit, vždy potěší kvalitně odvedená řemeslná práce“

Následují hry, které svým charakterem nepatří  do roku 2015 nebo byly hrány jen z části:

Game of Thrones „Zlatý fond Telltale Games“

South Park: The Stick of Truth „Když je filmová předloha věrná hře 1:1“

Star Wars Battlefront „Herní pocta fanouškům Star Wars“

Unreal Tournament „Nostalgický pocit v současném kabátě“

Následují hry, které jsem chtěl hrát, ale okolnosti mi to nedovolily:

Fallout 4 „Já hrát proto, abych si užít příběh, jinak mít půl zážitek“

Need for Speed „Kozole“

Rice of Tomb Rider „Konzole“

Batman: Arkham Knight „Průser“

Výše uvedený seznam her nemusí být konečný, nicméně pokud jsem na nějaký titul zapomněl, nevryl se mi dostatečně do paměti a v podstatě si to zaslouží. A jaký byl ten Váš rok 2015, byl zklamáním, potěšením, neutrální zónou? Hraní her a pocity z nich budou vždy subjektivní záležitostí. Pokud se nevrhneme na profesionální dráhu herního kritika, nemůžeme objektivně posuzovat nic (a mnohdy ani recenzenti nejsou zcela nestranní).

Rozbité hry, upřednostňování platforem, absence českého překladu jsou faktory ovlivňující konečný výsledek spokojenosti zákazníka. Letošní rok byl těmito nešvary prosáklý a ve spojitosti s nepříliš velkou nabídkou AAA titulů, dosadil za výsledek této rovnice nahořklou pachuť něčeho, co se bojím nazvat zklamáním. Paradoxně se na mém žebříčku za Zaklínačem 3 a GTA V umístil nový Assasin, což je na jednu stranu velká pocta této sérii, ale i velká ostuda pro hry jiné. Je jasné, že nový Batman je „průser“ jen kvůli technickému zpracování na PC, ne kvůli kvalitě samotné hry. Stejně tak je unikátní Star Wars, ale bohužel to je jen multiplayer. Life is strange je okouzlující titul, ale těžko se může rovnocenně řadit k AAA titulům. Výsledek je tedy pro mne velkým zmatkem, který nechci nazývat zklamáním jako takovým, ale něčím za hranicí neutrality, bohužel směrem k mínusovým hodnotám.

Může to hráče znechutit? Nebo alespoň zvlažnit jeho jinak žhavé pocity z nově očekávaných titulů? Nebo lépe nehledět na části roku a raději čekat na konkrétní hru?  Já si třeba nenechám ujít Fallout 4 v českém jazyce, nepropásnu nového Tomb Ridera na PC a stejně tak mi ani neunikne Need for speed a možná dám šanci Batmanovi. Budu ovšem na vše čekat s decentní netrpělivostí, jelikož herní průmysl dokáže prostřednictvím reklamních masáží naslibovat víno, ale s úsměvem servírovat vodu… a to nemám rád.