Bioshock remastered

Jako kovaný PC hráč nemám v podstatě žádné zkušenosti s novodobou vlnou remasterů. Je to logické, protože se celý mechanismus vizuálních předělávek zrodil jako reakce na nové konzole, aby ukojil ducha hráče, něčím kultovním, nezapomenutelným, dohraným a díky faceliftu téměř nestárnoucím. Bioshock si o něco podobného jistě žádal. Znovu hraní pokořených her má zvláštní esenci. Zatímco nový titul pomalu prozkoumáváte, šetříte jeho životnost a nasáváte s opatrnějšími doušky, tak při opakovaném hraní většinou táhnete na branku, nic nešetříte a jste schopni celý svět pokořit za daleko kratší dobu, protože víte, že se ke hře rádi vrátíte. A s takovou jsem se já vrhl do podmořského města Rapture.

Prvkem kvalitního remastru je takový pocit z vizuální stránky hry, jako jste měli tehdy, když jste hráli její původní verzi. Zkrátka se vám líbí titul, tak jako kdysi, přičemž byste se zhrozili, jak morbidně zestárl originál okem dnešního hráče. Tato teze není z mojí hlavy, ale když jsem jí slyšel, nemohl jsem nesouhlasit. Remaster Bioshocku takto funguje. Již od prvotního menu přijímáte vše s naprostou samozřejmostí vašich herních vzpomínek. A tak to má být. Zejména rozlišení, kvalita textur, míra detailu a obecná ostrost je v souladu s dnešními standardy. Nic víc ale nedostanete.

Tento facelift opravdu nenabízí nic, za hranící jeho podstaty. Dokonce samotné nastavení grafiky je naprosto osekáno od možností úpravy detailů či jiných posuvníků, na které jsme běžně zvyklí. To je sice v podstatě bezpředmětné, ale rozhodně to působí příliš skromně. Spustíte tedy hru a dostanete ostrou verzi kultovního díla, nic víc, nic míň.

Faktem zůstává, že celé městečko opravdu prokouklo a rozhodně první pohled na mořské dno, oku lahodí. Zejména všechny neonové nápisy a obecně světelná stránka za ty léta, s pomocí nových kouzel, nezestárla. Na čem ale zub času zapracoval, je animace obličejů a postav. Zde je patrné, že byť jsou vyleštěny novodobými filtry a jejich ostrost je dostačující, na mimiku či pohyb těla plastická chirurgie remastrů nestačí. Tím se přistihnete, že občas mhouříte hráčské oko. Rozhodně se ale misky vah vyrovnávají v momentech, kdy i dnes chápete to kouzlo specifického univerza Bioshocku.

Jediným pomrknutím od vývojářů, jsou režisérské sestřiny schované na vašich podmořských toulkách, kde najdete videa o tvorbě Bioshocku od samotných autorů ve formátu diskuzního pořadu. Důležité je rovněž zmínit, že lze aplikovat původní český překlad, pokud vám nebude vadit absence písmen s háčky.

Jsou příběhy, které nevymyslíte a místa, které nestvoříte. Dají vám je pouze autoři této skvostné série, dokazující sílu chytré dějové linie v kombinaci s dokonalou atmosférou. To jsou ale klady původní verze, které novodobému remastru pouze hrají do karet. Přirovnal bych tento počin k sledování HD verze (s dodatečnými efekty) původních Star Wars (4,5,6), kdy si vychutnáváte starý dobrý příběh v kabátku, na který se dá dívat, jelikož ten původní je tak omšelý, že by vám zkazil zážitek.

Pokud chcete sázku na jistotu v lákavé edici nabízející Bioshock I, II a Bioshock Infinite (který není remastrovaný, protože ustojí svou krásu), tak nelze jinak než tento titul doporučit. Steam navíc nabízí majitelům původní verze, remaster zdarma. Když vezmeme v potaz kvalitní DLC k poslednímu Bioshocku, maté možnost získat ucelené znalosti o jedné úžasné éře, která pronikla do herního světa.

Mohli byste se laskavě… vrátit do Rapture?

Tento článek vznikl pro herní web Game Island.

 

Diskusní téma: Bioshock remastered

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek