Byl jsem Inside
Předem mého článku upozorňuji, že se nejedná o bídnou recenzi, kterých se na blogu Hráče 0 rozmohlo možná více, než dovoluje desatero. Jsou hry, které vás hluboce zasáhnou, zaryjí se do srdcí a nepustí. Další zaujmou a nenechají se přehlédnout. Jiné prostě jen baví. Když si myslíte, že už vás nic nepřekvapí, objeví se Inside.
„Neopakovatelný“ zážitek, který navzdory žánru nabízí nečekanou hloubku. Pokračování takového titulu by jistě znamenalo sebevraždu, protože ona „neopakovatelnost“ tkví v originálním prvotním zážitku. Příběh vyprávěný beze slov formou plošinovky, nabízí větší přesah, než celé série některých AAA titulů. Herní průmysl opět dokázal, že je nástrojem umělce k projevu jeho vize.
Pokud bych měl svůj zážitek z hraní k něčemu přirovnat, vybavuje se mi opravdu legendární záležitost Another World. Nenápadné demo tehdy sídlilo na cd s názvem „Jablíčko“, což byl skvělý doplněk mého tehdejšího Apple computeru Platformy 630. Vtip je v tom, že jsem nikdy nepřekonal začátek hry (dema) a i přes to si jí dokonale pamatuji dlouhá léta. Připomněl mi jí až lets play na serveru Hrej. Inside je pro mne novodobý Another World.
O čem vlastně titul je? Řekněme, že se sejde deset hráčů, co pokořili tuto hru a my si vyslechneme deset názorů a výkladů, co se děje uvnitř. Na začátku se znenadání objevíte Inside a začnete procházet světem, který nastavuje svou tvář plnou otázek. Nikdy se nebudete nudit, protože každá lokace přináší takovou míru inovace a tvůrčí schopnosti, že vás nenechá chladnými. Co se týká puzzlů, tak velice oceňuji míru plynulosti vz zásekovosti. S nadsázkou se dá říci, že vývojáři přichází s novým způsobem jak přistupovat k řešení hádanek ve hře. Nejsou nesmyslné, ani jednoduché, mají chuť něčeho inovátorského a často vám vytane na mysli, že řešení je na první pohled neskutečně zajímavé, ale přitom zcela logické, přirozené a vlastně vtipné.
Vizuálně se jedná o velmi vkusný, čarovně desaturovaný kousek, který nabízí místa pro otevřená ústa. Vzhledem k faktu, že se jedná o plošinovku, děje se na plátně poměrně dost věcí. Hra aktivně využívá pozadí, příjemně si hraje s plochou a co se zdá býti nemožným, se v dobře nastavených herních mechanismech stává dosažitelným. Řekl bych, že vizuál v návaznosti na celkový dojem z titulu jasně naznačuje svěží závan severských končin, konkrétně Dánska, odkud hra pochází.
Konec konců i příběh jasně naznačuje něco víc, než u klasického amerikanizovaného klišé. Jakákoliv informace o dějové linii by byla sprostým spoilerem, nicméně hra nabízí spousty zajímavých nápadů, nečekaných momentů a hlavně vizí, které by mohli závidět mnozí autoři děl otírajících se o sci-fi záležitosti kombinované s mysteriozními prvky.
Byl jsem rád uvnitř a všem, kteří tu cestu chtějí podstoupit, mohu jen doporučit, se po ní vydat. I když vás hra nechá nekompromisně odstaveného na konci plném otázek, její přínos je nezapomenutelný.