Jak jsem poznal Andromedu
Existují dlouhé hry, krátké a takové, které se jeví jako delší, než ve skutečnosti jsou. Povím vám tedy příběh o titulu, jehož mediální obláček omámil mé smysly. Mass Effect: Andromeda nebyl přijat vůbec dobře. Dokonce bych řekl, že byl učebnicovým případem, jak dnešní doba prostřednictvím kanálů podivného uspokojování různých self webcam individuí masíruje hry v nejhorším posměšném tónu, aniž by nechala nit suchou.
Pojednání o Assassinovi, zejména o tom posledním
Dnešní uspěchaná doba baží po informacích. Lačně vyhlíží každé šťavnaté sousto, ale nepohrdne i těmi nekvalitními, nahnilými zdroji, hlavně když je co jíst. Není nic staršího, než včerejší hra. Nejlépe v den vydání přelouskne oko hráče recenzi a už vyhlíží, jaký titul bude zítra k mání. Je to nekonečný koloběh za nekonečnými informacemi, kdy teď neexistuje, protože je stále válcováno novými daty.
Abych zasvětil svůj monitor, posilněn kvalitní whisky, dárkem k narozeninám, v obou případech, sepisuji toto pojednán o herních zážitcích, koutcích, vyhlídkách a všem, co se k tomu pojí. Již léta používám k hraní zásadně TV, kterou jsem drze připojil k PC, nikoliv ke konzoli.
Aktuality
Gears 5 nebo Control spolehlivě zaženou pochmurné podzimní počasí. V obou světech se pohybuji a musím říct, že ačkoliv to nebyli favorité letošního roku a spoustu nás toho ještě čeká, jsou oba tituly milým překvapení začínající podzimní sezóny 2019.
„Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.“ Albert Einstein